Z historie spaní

Dnešní článek se budeme věnovat historii jednoho z nábytků, který bereme dnes již jako samozřejmost. Podívejte se dnes s námi do historie spaní.

Ještě než se vymyslelo spaní na vyvýšeném místě, bylo běžné spát na zemi. Od pravěku si lidé pod sebe dávali různé kožešiny, trávu, slámu. Jenže – mělo to své mouchy, a to doslova. Hygiena v té době byla naprosto minimální, a tak bylo zvykem, že se tyto lidské “pelechy” hemžily hmyzem. První zmíňka o zdvihu místa na ležení se datuje někde mezi lety 3200 a 2200 před naším letopočtem. Z této doby pocházejí lůžka ze Skotska, která byla vytvořena ze slámy a kamenů či krabic. V Egyptě zas byly samozřejmostí polštáře i nebesa- postel sloužila k relaxu, zábavě i konverzaci. Faraon měl vždy prostorné lůžko ze vzácných materiálů kovů a dřeva se zdobením z drahých kovů. A víte, kdo první vynalezl matrace? Byli to chytří Římané, kdo první začal vystýlat matrace slámou, bavlnou či peřím. Bohatší měli doma hned několik postelí a každá z nich měla svou funkci – ke konverzaci, ke stolování, ke studování a čtení, ale i lože pro mrtvé. Z germánského světa je zajímavostí zmínit, že spali nazí a přikrývali se lněnými dekami či kůží.

Ve 13. století můžeme hovořit o rozmachu tohoto nábytku. Módní byly nebesa, dekorativní polštáře a nechyběly vzácné materiály. Chudší obyvatelé měli alespoň lůžko vždy velmi prostorné. Za dob renesance se dostalo bohatým luxusu, neboť bylo běžné, že postel byla zdobená perlami či zlatem, stylu se říkalo a la duchesse, což znamená neobyčejná pastva pro oči. Matrace z této doby jsou bavlněné či lněné. Již se začala používat koňská žíně  či kokosové vlákno.

A na závěr, se podíváme až do minulého století, kdy nastal tzv. “nový věk spaní”, v roce 1926 byla vytvořena první latexová pěna, která záhy byla použita do matrace (jednalo se o technologii NASA).

Věděli jste, že teprve tehdy se prosadil režim osmihodinového spánku?