Pojďme se podívat do tajů nábytkářských technik. V tomo článku se budeme zabývat řezbou, protože řezba velmi často zdobí bytové doplňky a nábytek. Nábytek zdobený řezbou najdeme již v nejstarších kulturách před naším letopočtem, právě tak jako v dnešním moderním interiéru.
Technika řezby ani nástroje se během staletí téměř nezměnily – změnily se částečně pouze materiály, z nichž jsou zhotoveny.
Dnes, právě tak jako i před tísíci lety, se přikládá řezbářský nůž nebo-li dláto ostřím ke dřevu a úderem na rukojeť se zařízne do hloubky.
Dřevořezba tedy zůstala co do technického provedení beze změn, mění se pouze její výtvarný výraz a použití. Protože se jí využívalo po staletí bez ohledu na to, která nábytkářská technika byla právě módní, je někdy jenom doplňujícím prvkem (patky noh, lišty ) a jindy zase ústředním motivem výzdoby.
U nábytku rozlišujeme podle provedení tyto druhy řezby:
- Vrubořez – nebo-li řezba do hloubky. Ornament je zařezán pod úroveň vnější plochy nábytku do jeho hmoty. Nejčastěji to jsou jednoduché vrypy půlkulatým dlátem, krátké a rovné. Největší dokonalosti dosáhl vrubořez v době gotiky. Tehdy byl jeho ornament nejrozmanitější a nejsložitější. Později se poněkud zjednodušil a dodnes se udržel v lidové tvorbě především jako geometrický obrazec.
- Plochý, měkký reliéf je poloplastická řezba mírně vystupující z plochy, tvořená pouze pro čelný pohled. Má pouze dva rozměry, výšku a šířku, perspektiva chybí. Zobrazovaný ornament je jakoby rozříznutý na dvě půlky. Přední vidíme, zadní ani netušíme. Motivem ornamentu jsou většinou rostliny, často i figury zvířat, ptáků a lidí.
- Plastický reliéf – basreliéf je plastická řezba vystupující značně z plochy, neboť má tři rozměry – výšku, šířku i hloubku. Při pohledu z profilu a z čelného pohledu lze tušit i odvrácenou část ornamentu. Řezba je provedena se značnou perspektivní zkratkou, takže, např. figurální basreliéf má velkou hloubku a několik prostorových plánů a znázorní i několik figur za sebou. Motivy basreliéfu jsou především figurální, doplněné motivy rostlinnými i geometricskými. Plastickým reliéfem jsou zdobeny výplně renesančního a barokního nábytku.
- Prostorová, plastická řezba je sochařské dílo, provedené ve dřevě. Znázorněný motiv je pojednán ze všech stran, má tedy tři rozměry. V nábytkářství se plastická řezba nejvíce uplatňovala v baroku, a to jako samostatný díl nábytku nebo jako konstrukční prvek ( nohy sekretářů, skříní, stolů v podobě lvů, orlů, skříňové sloupky.
- Prolamovaná řezba je vlasně řezaná mřížka. Materiál je prořezán průzorově, takže tvoří mříž. Řezba je jemná, motiv je pojednán ze všech stran.
- Dřevoryt je rytina do čelného, dobře vyhlazené dřeva. Na nábytku se vyskutuje pouze v kombinaci s jinými technikami (vykládání gravírovaným kovem) . Dřevoryt je tiskařská technika.
Dřevořezba je v podobě obrazových rámů nedílnou součástí malířského umění. Na rámech najdeme všehcny druhy dřevořezby. Provedení barokních a renesančních rámů si určovali sami malíři – rám se musel harmonovat nejen s obrazem, ale i s prostorem, do něhož byl obraz určen. Proto jsou staré rámy sochařsko – řezbářským uměleckým dílem samy o sobě i bez originálních obrazů. Rámy se však nezhotovaly pouze pro obrazy, ale také pro zrcadla.
Nemalá část zachovaných řezbářských prací připadá také na zábradlí schodišť a ostění palaců a kostelů. Dneš má značnou hodnotu i pouhý fragment některé z těchto řezeb.