Boulleho technika je speciální technika povrchové výzdoby především luxusních kusů nábytku nazvaná podle ebenisty André-Charlese Boullea – více o něm naleznete v jednom z našich článků: https://localhost/aantik/ebenista-andre-charles-boulle/
V čem tato technika spočívá?
V podstatě jde o velmi náročnou intarzii cínem, mosazí nebo želvovinou. doplněná gravírovaním . Mimo těchto základních materiálů se intarzie doplňovala též slonovinou,perletí a různobarevnými exotickými dřevy, z nichž největší uplatnění nácházel eben.
Tato technicky náročná intarzie se vytváří tak, že se slepí destičky želvoviny, cínu, mosazi a strunkou se najednou prořezává příslušný ornament. Najednou tak vznikalo několik verzí motivu, které bylo možné různě kombinovat a pak zalepovat klihem do povrchu objektu .
Dle převládajícíh materiálů a ceny rozlišujeme :
- premier effet a partie či Boulle (také prima versa) – tzv. pozitivní intarzie: základním prvkem je želvovina, do ktere se vkládají ornamenty cínové a mosazné. Nejdražší technika.
- deuxieme effet (tzv. contre Boulle ) – negativní intarzie, při níž byl ornamentální dekor tvořen naopak tmavší želvovinou na světlém kovovém základě.
- seconda versa má jako základní materiál cín a ornament z želvoviny a mosazi.
- u tersia versa je základním materiálem mosaz a ornament z želvoviny a cínu.
Dekor bohatě doplňovaly další zdobné prvky a časem tato technika byla napodobována i modifikována.
Nábytek zdobený technikou Boulle lze nalézt ve všech zemích, s nimiž udržoval Ludvík XIV. styky. Tento nábytek má velmi vysokou uměleckou hodnotu.
Originální kusy jsou dnes vetšinou uloženy v zámku ve Versailles.
Technika Boulle je nejkrásnější, ale i jednou z nejchoulostivějších, je citlivá ke změnám teploty a vlhkosti, vzhledem k použitým materiálů. Proto je nábytek z této doby značně poškozený a nebo nedochovaný.