V první části jsme se věnovali Spojeným uměleckoprůmyslovým závodům v Brně od jejich založení až po odchod Jana Vaňka v roce 1925, kdy k jeho odchodu přispěli ekonomické potíže společnosti, spojované s finančně nákladními aktivitami v oblasti přednášek, vydávání časopisu Bytová kultura a spolupráce s architekty.
Ve druhé polovině desetiletí omezily Spojené Up závody spolupráci s externími architekty a nábytek začal být navrhován v rámci podnikového vývoje.
Po Janu Vaňkovi převzal vedení společnosti Vladimír Mareček, podle jeho plánu byla realizována reorganizace a revitalizase společnosti. Design výrobků zajišťoval Ivan Kadlčík. Podnik se postupně přeorientoval na produkci typového nábytku hladkých tvarů.
Sériovou výrobu nábytku začala v roce 1927
- první velká zakázka – skříně, která byla určena pro všechny Vysoké školy technické, poté následovala výroba ložnic
Zisky ze sériové výroby umožnily investovat do oprav a rozšíření strojového zařízení dílen, do přístavby skladiště, takže po skončení modernizace patřil podnik k nejvyspělejším ve střední Evropě.
Jindřich Halabala nastoupil do podniku v roce 1928 na základě inzerátu jako vedoucí pražské prodejny. V roce 1930 díky svému talentu byl přeložen do brněnského ústředí firmy na místo vedoucího architekta. Stal se nejbližším partnerem ředitele Vladimíra Marečka.
V podnikových dílnách se vyrábělo i nábytkové kování a také v jedné z továren kovový nábytek.
K převratným novinkám druhé poloviny 20.let patřil tzv. sestavovaný nábytek, který nahradil stávající rozměrné kusy v té době již nemoderní. Sestavovaný nábytek byl lehčí a mobilnější, praktičtější, neboť ho bylo možno obměňovat, rozšiřovat a libovolně kombinovat a nabízel více uložného prostoru.