Již je to 7 let, co v Muzeu hl. m. Prahy na Florenci byla uskutečněna výstava Jan Vaněk 1891-1962. Civilizované bydlení pro každého. Dnes si dílo a život tohoto interiérového designéra připomeneme.
Život Jana Vaňka
Jan Vaněk se narodil 13. ledna 1891 v Třebíči v rodině majitele stolařské dílny. Dílně se dařilo, a tak není divu, že přáním jeho otce bylo, aby Jan studoval průmyslovou školu pro zpracování dřeva. Mezi lety 1909-1911 získával zkušenosti v předních nábytkářských podnicích v Německu, kde navázal řadu cenných kontaktů. Po návratu převzal otcův podnik a pojmenoval ho Uměleckoprůmyslové dílny. Začal spolupracovat s řadou architektů- např. s Janem Kotěrou, kterému se budeme v budoucnu také věnovat.
Mezi lety 1919-1922 nechal v Třebíči postavil podle návrhu Josefa Gočára tovární budovu své firmy v rondokubistickém slohu. Finanční problémy ho však donutili spojit síly s dalšími firmami téhož zaměření, a tak vznikly Spojené uměleckoprůmyslové závody, jejichž ředitelem byl Jan Vaněk od roku 1922. Tohoto roku také zavedl tzv. sériovou výrobu sestavovacího a kombinovatelného nábytku, čímž splnil svou vizi o dostupném nábytku pro každého. Firma byla toho času největší v celé zemi, ale jak už to tak bývá, ekonomika není k obchodníkům vždy dlouho plně nakloněna. V roce 1925 byl pak z vedení Jan Vaněk odvolán.
Jan Vaněk a jeho další působení:
* 1925 – založení STANDARD, bytové společnosti (S. B. S.) – Věděli jste, že S.B.S. vyráběla nábytek pro slavnou vilu Tugendhat?
* 1932- založení Porady moderního bydlení (P.M.B.), Dílny pro Dům a zahradu (D.D.Z.) a textilní dílny Vatex
1936 – 1943 Uměleckoprůmyslové muzeum- návrh řady výstav
1939 – 1944 přednášel výstavnictví a aranžérství na Baťově škole umění ve Zlíně a podílel se také na koncepci výstav Zlínských salonů
1948 zvolen generálním ředitelem Československých dřevozpracujících závodů, následně byl ředitelem Ústřední lidové umělecké výroby
1954 vedl Dřevařský vývoj + předseda Vědeckotechnické rady dřevoprůmyslu při Ministerstvu spotřebního průmyslu
Jan Vaněk architekt
1925 – malometrážní domky v Černé Hoře (1925) a v Brně-Černých Polích (1925–26)
1939– 1941- obytná kolonie v Rybitví a návrhy adaptace a přístavby objektů dětského léčebného ústavu Zdravá generace v Choceradech (1934–35)
1936- 1938 – Masarykovo sanatorium v Dobříši
1938- 1941- komplex výrobních a správních budov Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Rybitví u Pardubic
Mimo svou architektonickou a designérskou tvorbu se Jan Vaněk věnoval publicistice. Vydával časopis Český interiér, jehož přílohou byl Český truhlář. Měl zásluhy na česko – německém časopisu Bytová kultura, v jehož radě zasedal např. B. Markalous nebo Adolf Loos. Vaněk se angažoval i v redakčních radách časopisů Tvar a Domov a publikoval v Indexu, ve Výtvarných snahách a v Krásné jizbě. Byl také zakládajícím členem Zemského svazu stolařů a příbuzného průmyslu na Moravě a Svazu československého díla, po válce založil Blok architektonických pokrokových spolků. Zároveň působil ve Svazu socialistických architektů, v Bytovém a průmyslovém svazu a v Družstevní práci. Pracoval rovněž v řadě levicových spolků. V roce 1956 mu byl udělen Řád práce. Zemřel 22. srpna 1962 v Praze.
Zdroj obrázků: https://cz.pinterest.com/